› Rozhazovat? Šetřit? Investovat? Co ovlivňuje náš přístup k financím a jak ho korigovat.

Rozhazovat? Šetřit? Investovat? Co ovlivňuje náš přístup k financím a jak ho korigovat.

v kategorii: Příspěvky


financni-koucink

 

Pro většinu lidí je hospodaření s financemi a jeho plánování těžkým úkolem – naše zdroje příjmů jsou omezené a výdaje a potřeby stále vzrůstají. Potýkat se můžeme nejen s vlastní finanční „negramotností“ (špatnou orientací v oblasti bankovních produktů, cash flow atd.), ale také s působením naší mysli a podvědomí (sklony k iracionálnímu chování, podvědomé mentální vzorce, nízké sebevědomí, sugestibilita – ovlivnitelnost manipulací a tlakům prodejců a celé finanční branže) a také vzorcům našeho chování (neschopnost asertivního odmítání, prokrastinace, nezodpovědnost, neschopnost včasného placení účtů atd.).

Pokud se chceme v této oblasti zorientovat, je potřeba si v prvé řadě uvědomit, jaké faktory nás ovlivňují – korigovat ty, které na nás působí, aniž bychom si toho dosud povšimli (uvedené v předchozím odstavci); zohlednit ty, které hrají roli v současnosti (individuální faktory) a naplánovat cíle pro budoucnost (jako přípravu na sled životních událostí, které nás čekají).

Přístup k penězům

To, jak přistupujeme k financím, do značné míry ovlivňují automatické mentální vzorce. Jsou to podvědomé programy a přesvědčení, které si osvojujeme většinou v dětství od rodinných příslušníků. Dědí se v rodinách i kulturách a ovlivňují naše chování i v dospělosti.

  • Peníze jako status

Podle tohoto přesvědčení určují peníze hodnotu člověka. Lidé, kteří tomuto přesvědčení podléhají, často předstírají, že mají víc peněz, než ve skutečnosti mají. Aby udělali dojem na druhé, kupují si často věci anebo značky představující v moderní společnosti úspěch. Utrácejí nad poměry a mají nižší majetek.

  • Uctívání peněz

Tento mentální vzorec říká, že peníze jsou modla. Čím víc peněz budeme mít, tím víc budeme šťastní. Dilema lidí, kteří jsou pod vlivem tohoto přesvědčení, je, že peníze jsou sice cesta ke štěstí, ale oni jich podle sebe nikdy nebudou mít dost. Často je to vede k přehnanému impulsivnímu utrácení.

  • Odmítání peněz

Podle tohoto odmítavého postoje jsou peníze naopak špatné a je nemorální mít jich víc, než potřebuji k životu. Lidé tohoto přesvědčení nechtějí peníze a často sabotují svůj finanční úspěch tím, že se peněz nesmyslně zbavují a nadmíru utrácejí. Takoví lidé také často nekontrolují své bankovní výpisy.

  • Bdělost ohledně peněz

Tento mentální vzorec nabádá k tomu, abychom si na peníze dávali pozor. Vede k šetrnosti a opatrnosti hraničící někdy až s obavami či strachem. Oproti ostatním přesvědčením má pozitivní vliv na finanční situaci a chrání nás před finančně destruktivním chováním. Přehnané obavy a strach nám ale na druhé straně nedovolí uvolnit se a užít si peněz a ženou nás do stavu permanentního strachu a špatného svědomí.

Empirický výzkum dokazuje, že mentální vzorce uctívání peněz, odmítání peněz a peníze jako status mají často negativní vliv na finanční chování a bývají doprovázeny:

  • nízkou úrovní akumulovaného majetku,
  • nižšími příjmy,
  • vyšším zadlužením krátkodobými úvěry.

Individuální faktory ovlivňující finanční chování

Každý člověk je unikátní, nicméně existují typy životních situací, které ovlivňují finanční rozhodování podobně u většiny lidí. Mezi hlavní faktory patří:

Velikost a struktura rodiny

Pokud jsou na mně závislí další lidé, musím je zohlednit ve svém finančním rozhodování a chování (např. děti, partner, rodiče, sourozenci, …).

Zodpovědnost vůči rodině může trvat omezené časové období (děti se osamostatní a odstěhují) anebo i celý život (partner, hendikepované dítě, velmi staří rodiče).

Úměrně se zodpovědností u nás roste potřeba bezpečí a klesá tolerance k riziku.

Zdravotní stav

Náš současný a budoucí zdravotní stav ovlivňuje:

    • naší schopnost vydělávat peníze,
    • naší potřebu peněz v budoucnu,
    • naší potřebu bezpečí a
    • naší toleranci k riziku.

Výběr zaměstnání

To, jaké zaměstnání si zvolíme a jaké plány máme s vlastní kariérou, ovlivňuje:

    • jaké budeme potřebovat zdroje na financování vzdělání,
    • kdy začneme vydělávat peníze,
    • potenciál vydělávat peníze,
    • nároky na provoz zaměstnání jako je např. pracovní doba a flexibilita.

Věk

  • Naše potřeby, přání, hodnoty a priority se mění s věkem. V návaznosti na to se mění i naše finanční nároky.

Finanční cíle

Mnoho lidí se v souvislosti se svými financemi nemůže zbavit neurčitého pocitu úzkosti. Život je vždy nejistý a nikdy nedokážeme mít pod kontrolou všechna jeho rizika a příležitosti. Co však dělat lze, je předcházet problémům a využívat možnosti, které se nabízejí. Můžete ušetřit peníze a moudře investovat. Můžete si pořídit adekvátní pojištění. Můžete plánovat, abyste zajistili, že se bude rodině dlouhodobě dobře dařit. Finanční plánování může pomoci posílit vaši kontrolu nad těmito situacemi. Nabízí možnosti, jak se vypořádat s budoucností.

Finanční koučink

Jak při svém rozhodování zohlednit všechna výše uvedená kritéria? Jak dosáhnout optimálního stavu rovnováhy, ve kterém budeme správně chápat příchozí informace ohledně financí, definujeme a zorganizujeme si vlastní cíle a vytvoříme funkční proces jejich realizace? Pomoci nám může finanční koučink.

V centru jeho pozornosti stojí klient, který je vůči koučovi v rovnocenném vztahu zaměřenému na spolupráci. Cílem procesu je dosáhnout stanovených cílů klienta a nalezení řešení (nikoli prodej produktů, jako je to v případě např. finančních poradců). Klient sám určuje tempo práce a směr i předmět řešení. Během koučinku se dbá na podporu procesu změny, sledování pokroku a zlepšení finanční situace a výkonnosti klienta.

Finanční koučink může pomoct:

  • s definicí finančních cílů,
  • s nastavením cesty k cíli,
  • poskytnout podporu v řešení problémů na cestě k cíli,
  • s řešením akutních problémů,
  • při změně chování,
  • při rozhodování.

eva-lazokovaAutor: Mgr. Eva Lázoková