› O sebevědomí

O sebevědomí

v kategorii: Příspěvky


O SEBEVĚDOMÍ

Ten pocit známe asi všichni. Něco se nám nepodaří, nevyjde podle našich představ, uděláme banální chybu – a jsme sami se sebou nespokojení. Dokud se tahle nespokojenost projevuje v rozumné míře, může být užitečnou součástí zdravé sebereflexe, která nás nutí na sobě pracovat. Jestliže jste ale sami se sebou nespokojení často, můžete trpět nízkým sebevědomím, tedy mít o sobě negativní názor a přisuzovat sobě jako osobnosti nízkou hodnotu. A to vás bude brzdit, mimo jiné v tom, abyste mohli být lepšími.

Scannable Document 13 on 13. 11. 2017 19_08_50

Mezi klasické symptomy nízkého sebevědomí patří přísná sebekritika, úzkosti, pocity viny a frustrace. Nízké sebevědomí způsobuje, že jedinec nedokáže uvěřit tomu, že když se mu něco podaří, je to jen důsledkem jeho vlastním schopností. Zároveň dosahuje nižších výsledků, než na jaké má schopnosti, nebo naopak pracuje přespříliš a snaží se tím zakrývat údajný nedostatek vlastních dovedností. Nedokáže čelit výzvám a novým příležitostem se vyhýbá. V mezilidských vztazích takového člověka silně rozruší každá sebemenší kritika nebo nesouhlas.

Scannable Document 14 on 13. 11. 2017 19_08_50

Původ nízkého
sebevědomí přitom můžeme často najít nikoli v tom, jak se v dospělosti formovala naše osobnost a jaké nás ovlivnily zážitky a zkušenosti, ale v našem raném věku. Vliv rodiny a společnosti, ve které jsme žili, je pro naše sebevědomí značně určující. Proto jedinci s nízkým sebevědomím jsou často lidé, kteří byli jako děti často trestáni, byly na ně kladeny ze strany rodičů enormně vysoké požadavky na úspěch nebo v nějakém ohledu, i když pozitivním, tzv. vyčnívali z davu a čelili kritice své odlišnosti.

Mezi důvody toho, proč má někdo nízké sebevědomí, řadíme i fakt, že se daný člověk stal třeba terčem frustrace a stresu svého okolí, v tomto případě rodičů, kteří třeba ztratili práci nebo měli problémy mezi sebou. Vliv na naše sebevědomí má samozřejmě i to, jak společnost pohlížela nejen na nás osobně, ale také na naši rodinu jako celek. Posledním, ale rozhodně ne nejméně důležitým možným důvodem nízkého sebevědomí je nedostatek lásky a pozornosti právě v dětství, kdy ji jedinec potřebuje zdaleka nejvíce.

Pokud trpíte sníženým sebevědomím, jsou vaše očekávání ohledně budoucího vývoje zpravidla systematicky vychylována od normálu:

  • Nadhodnocujete pravděpodobnost, že se stane něco špatného.
  • Pokud se přihodí něco negativního, přeháníte rozsah možného dopadu.
  • Podceňujete vaše schopnosti vypořádat se s negativními událostmi.
  • Ignorujete ty (pozitivní) faktory situace, které nezapadají do vašeho černého scénáře.

Nízkému sebevědomí se dá bránit, respektive dá se dělat mnoho pro to, aby si člověk začal věřit a ono sebevědomí si pozvedl. Ale musí se to dělat správnou cestou a správnými prostředky.

Rozhodně není ideální snažit se zvýšit si sebevědomí stanovením pravidel, že se musím vždy zachovat správně, nesmím dělat chyby a musím být vždy ve všem nejlepší. Ve spojení s dosavadním nízkým sebevědomím to vede ke katastrofálním sebezávazkům typu: „O nic se nepokusím, dokud si nebudu jistý, že to zvládnu perfektně, protože kdybych to nezvládl, bylo by to moje naprosté selhání a jen by to potvrdilo, jak jsem neschopný.“

Samozřejmě, že díky dodržování stanovených pravidel, jak budete všechno dělat perfektně a budete se vyhýbat náročným úkolům nebo novým věcem, se budete vnitřně cítit dobře. Ale ten pocit spokojenosti je falešný a vydrží vám jen do chvíle, než jedno z těch pravidel porušíte. Navíc při jejich dodržování vystavujete sami sebe neskutečnému tlaku a musíte vynakládat obrovské úsilí, abyste o své „sebevědomí“ nepřišli. Neustálá sebekontrola vás navíc vnitřně vyčerpává, a ani si to nemusíte uvědomovat. Nemyslete si, že když jste až doteď dokázali žít podle svých pravidel a cítíte se dobře, máte vyhráno. Nízké sebevědomí ve vás prostě i tak dříme.

Scannable Document 16 on 13. 11. 2017 19_08_50
Všechna pravidla, která si v životě stanovujeme, ale rozhodně nejsou špatná. Jde jen o to zjistit, jestli nám ta, kterými se řídíme, pomáhají, nebo ne. Když si například stanovíte jako absolutní pravidlo, že musíte za každou cenu vždycky odvést nejlepší práci, bude vás svazovat. Pokud toto pravidlo přeformulujete tak, že by bylo skvělé, kdybyste udělali práci tak, jak nejlépe dovedete, bude se vám s ním žít mnohem snadněji.

Dodržujete-li svá pravidla, cítíte se dobře. Ovšem jakmile se vaše pravidlo ocitne v ohrožení, to znamená, že jste ho ještě neporušili, ale zřejmě se tak brzy stane, začnete automaticky očekávat špatný výsledek. Říká se tomu zaujaté očekávání a projevuje se myšlením typu „tohle nezvládnu“.

Zaujaté očekávání přitom váš výkon, čímž si ve své mysli jen potvrdíte, že jste neschopní. Zůstává ve vás negativní přesvědčení, a to i v případě, že daná situace dopadne dobře. Vnitřně budete mít pocit, že to bylo „jen o fous“ a příště už určitě přijde „trest“.

Žijeme ve světě, který je přesycený informacemi. Denně si jich k nám dostává tolik, že náš mozek musí pečlivě vybírat, čemu bude věnovat pozornost a jak dané informace zpracuje. My máme sklon všímat si zejména věcí, které jsou v souladu s našimi očekáváními, a vykládat si je tak, aby potvrzovali, co jsme předpokládali. Pamatujeme si prostě ty části událostí, které potvrzují naši pravdu.

Lidé, kteří mají nízké sebevědomí, jsou v tomto ohledu mistři. Třeba něčí předpoklad, že vždycky selže, vede k tomu, že vidí jen to, v čem udělal chybu, ale už ne to, co udělal dobře. Podceňuje své úspěchy nebo je zlehčuje. A jeho vnímání úspěchu a neúspěchu se pohybuje jen ve dvou bodech: uspěl / neuspěl. Nic mezi tím neuznává.

Více o tom, jak pracovat na vztahu k sobě a ostatním a jak pozitivně ovlivňovat vlastní i cizí chování se naučíte v našem Online kurzu koučinku – Mindset Coaching®.