Už několik let se zajímám o zdravý životní styl, zvláště pak téma zpomalení stárnutí. Jak může náš životní styl ovlivnit naši dlouhověkost. Jak ovlivňuje strava, naše návyky s tím spojené, obnovu buněk a stav našeho organismu? Sport a pohyb jsou ověřeným a důležitým nástrojem v boji proti zrychlenému stárnutí. Ale jaký vliv má výživa a to co jíme na stav našich vnitřních orgánů a nezdravé procesy v našem těle?
Za jeden z největších problémů zrychleného stárnutí organismu považuji cukr. Cukr je droga, stejně nebezpečná jako například alkohol. Je závislostní a zdraví škodlivý. V USA již vznikají kliniky na pomoc lidem závislým na sacharidech. USA není ovšem jedinou zemí kde problém obezity a civilizačních chorob způsobených konzumováním sacharidů je obrovský, konsum průmyslově zpracovaných sacharidů roste i v České republice. Více jako 44% populace České republiky jsou obézní. Podíl osob s extrémní obezitou je 6,2% a důležité je hlavně číslo nárůst o 520%! Bohužel roste i podíl dětí s nadváhou, kterých je nyní skoro 20%, obézních děti je 12,3%. A opět čísla nárůstu obézních dětí jsou alarmující, 669%!
Co se stalo a co se změnilo? Změnil se poměr složení stravy, kdy jsme proteiny a tuky nahradili vysokými dávkami sacharidů, jíme stravu bohatou na průmyslově zpracované, rafinované škroby a cukry. Tělo tak primárně ukládá energii získanou z jídla k tvorbě tukových zásob.
Cukr se skládá z molekul glukózy a fruktózy. Fruktóza se částečně metabolizuje v tenkém střevě, kde je přeměna na glukózu. Nezpracované množství fruktózy se pak „přelévá“ do jater. Vysoké množství fruktózy v uložené v játrech může způsobit tkzv nealkoholové ztučnění jater. Z fruktózy jsou také syntetizované triglyceridy, ze kterých se vytváří lipoproteinové částice VLDL. Ty se přetváří na další typ lipoproteinových částic LDL, které obsahují velké množství lipidů a cholesterolu. Ty se pak ukládají do cévních stěn, kde vzniká tkzv. aterosklerotický plát. Časem pak dochází ke snížení průtoku krve a k omezení krevního zásobení příslušných orgánů.
Fruktóza navíc generuje stokrát více reaktivních forem kyslíku. Ve svém důsledku tak fruktóza urychluje stárnutí organismu.
Glukóza je méně sladká, vytváří škroby a generuje inzulinovou reakci. Inzulin je transportní látkou glukózy v našem těle. Řídí příjem glukózy do buněk, tvorbu a ukládání tuku a glykogenu. Při vysokých dávkách sacharidů začnou buňky ve svalech, tělesném tuku a játrech vzdorovat a ignorují signál od hormonu inzulinu, aby odebírali glukózu z krve. Slinivka sice vytváří stále více inzulinu, svalové buňky mají ale problém využívat glukózy k vytváření energie a glukóza zůstává v krvi. V tuto chvíli může být hladina glukózy ještě v normě, ale za cenu vysoké hladiny inzulinu v krvi. Vzniká tkzv. inzulinová rezistence. Ruku v ruce s inzulínovou rezistencí jde leptinová rezistence. Leptin je hormon, který vzniká v tukových buňkách. Působí na určité místo v centru mozku a ovlivňuje náš apetit. U obézních jedinců nefunguje tento mechanismus správně, informace nejsou správně doručovány a vzniká leptinová rezistence. Člověk má pak stále pocit hladu a chuti k jídlu a dostává se do začarovaného kruhu přibírání a závislosti na sacharidech. Cukr ovšem není jedinou příčinou rychlého stárnutí.
Dalším faktorem, který ovlivňuje jak stárneme je stav mitochondrií, které určují stav buňky a celého organismu. Mitochondrie jsou buněčné orgány neboli organely, které se nachází téměř ve všech buňkách našeho organismu mimo červených krvinek. Hlavní úlohou mitochondrií je buněčné dýchání a výroba energie (je možné si představit jako buněčnou elektrárnu) ve formě vysokoenergetických molekul na kterém jedou všechny buňky v našem těle. Mitochondrie hrají roli také v dalších funkcích včetně homeostázy vápníku, růstu buněk, jejich dělení a hrají také roli v procesu buněčné smrti. Účastní se podpory funkce nervového systému.
Poškození mitochondrií může způsobit špatná strava, chronický stres, opakované infekce, nadměrné užívání antibiotik, toxiny a také nedostatek spánku.
Díky těmto faktorům se snižuje produkce energie, narůstá oxidativní stres a snižuje se produkce antioxidantů. Většina tělesné degradace je způsobena stárnoucími mitochondriemi.
Při velkém a dlouhodobém poškození mitochondrií může časem dojít k rozvoji chronických nemocí, únavovému syndromu, metabolickému syndromu, Alzheimerově chorobě a dalším.
Jak si udržet mitochondrie zdravé? V první řadě je to dostatečný a pravidelný pohyb, zvýšená fyzická aktivita, která ve svém důsledku zamezuje tvorbě volných radikálů. Důležitá je také nutričně vyvážená strava bohatá na živiny, programové snižování stresu a dostatek spánku. Pro zdraví mitochondrií se také doporučuje zařazovat přerušovaný půst.
Z doplňků výživy můžeme doporučit omega 3 EPA, resveratrol, kurkumin a přírodní hořčík. Ale i zelený čaj nebo kreatin.
Faktorů, které ovlivňují naši dlouhověkost je samozřejmě více a mohli bychom se tu rozepsat o autofagii, zdravém mikrobiomu, který je zásadní pro naše zdraví a dalších aspektech, které ovlivňují naši dlouhověkost. Jak tedy začít? Jak postupovat, uchopit změnu, jak změnit své nastavené chování a vzorce, jak změnit své stravovací návyky, své rituály, přístup k sobě samému a jak nastartovat ozdravné procesy v našem těle? Toto je moment, kdy klientovi s touto změnou může pomoci kouč.
Každý klient potřebuje jiný přístup, někomu více vyhovuje strukturované, jasné a měřitelné nastavení cílů, někteří klienti vyžadují více času, přátelskou atmosféru, bez tlaku. xV každém případě, si myslím, že při takto zásadních změnách v životním stylu a chování klienta, je vhodnější transformační typ koučinku. Ten se nezaměřuje pouze na výsledky chování, ale i na myšlení a přesvědčení. Jaké vzorce a předsudky ovlivňují náš životní styl, naše stravování a přístup k našemu tělu. Emoce, které to v klientovi vyvolává, dopady, které má toto chování na klientův život. Např. v naší rodině jsou všichni tlustí i já budu tlustá. Stravovací návyky, které si neseme z dětství. Jaké strachy a pocity selhání nás na cestě změny brzdí.
Pomáháme klientovi odhalit jeho možnosti, plánování způsobu změny, motivaci a cíle se kterými je klient v souladu. Cíl se kterým se klient ztotožňuje jak emociálně tak racionálně má vždy mnohem větší šanci na úspěch a hlavně na trvalou změnu.
Tím ale role kouče v procesu změny klienta nekončí, kouč pomáhá klientovi i v dalších fázích procesu změny. Každá změna je náročná na síly a ztrátu motivace. Po první fázi aktivní realizace změn a prvního uspokojení z výsledků, následuje další období, které je pro udržení změny klíčové. Přichází po relativně krátké době, je to nejnudnější a přitom klíčová fáze změny. Klient může pociťovat krizi, nutí se do dodržování, cítí tlak, opadá nadšení. V tuto chvíli je potřeba intenzivní práce s koučem, který pomůže klientovi tuto přirozenou fázi překonat. V případě, že se u klienta dostavil relaps, tak pomoci při restartování změny a případně přizpůsobit cíle a postupy. Hledat spolu s klientem nové motivační cesty a systém odměn, které opět nastartují proces a pomohou klientovi dosáhnout nastavených cílů, které povedou k trvalé změně zdravého životního stylu.
Na závěr:
Vědci zjistili, že maximální délka života, ve kterou může člověk reálně doufat, činí 150 let. Výzkumníci z biotechnologické společnosti Gero se sídlem v Singapuru ve spolupráci s Roswell Park Comprehensive Cancer Centre v americkém Buffalu studovali lékařské údaje od dobrovolníků z Velké Británie a USA a dospěli právě k číslu 150.
Autorka:
Patricie Linek Honslová
E-mail: phonslova@gmail.com