Jak dělat dobrá rozhodnutí
Všichni se musíme rozhodovat každý den. Některá rozhodnutí jsou relativně jasná a snadná. Jiná jsou poměrně složitá.
Snadným rozhodnutím obvykle předchází snadný rozhodovací proces. Ale těžká rozhodnutí v sobě často zahrnují faktory jako:
- Nejistotu – Možná vám mnoho skutečností uniká.
- Složitost – Musíte zvážit mnoho souvisejících vlivů.
- Riskantní důsledky – Rozhodnutí může mít závažný dopad.
- Alternativy – Každá má vlastní nejistoty a důsledky.
- Mezilidské faktory – Může být těžké předvídat, jak lidé zareagují.
Vezmeme-li v úvahu tyto potíže, je nejvhodnější pro složité rozhodnutí použít efektivní proces. Jasné procesy zpravidla vedou k logickým, kvalitním rozhodnutím a mohou vylepšit kvalitu téměř všeho, co děláme.
Systematický přístup k rozhodování
Logický a systematický rozhodovací proces vám pomůže zaměřit se na zásadní prvky, a to povede k dobrému rozhodnutí. S dobře organizovaným přístupem je pravděpodobnější, že nepřehlédnete důležité faktory. Takový přístup můžete rozvíjet a tím svá rozhodnutí dále vylepšovat.
K efektivnímu rozhodnutí vedou tyto kroky:
- Vytvořit konstruktivní prostředí.
- Vymyslet dobré možnosti.
- Prozkoumat možnosti.
- Vybrat nejlepší možnost.
- Zkontrolovat rozhodnutí.
- Oznámit své rozhodnutí a jednat.
1. krok: Konstruktivní prostředí
Abyste vytvořili kreativní prostředí pro úspěšné rozhodování, je třeba udělat následující:
Stanovit si cíl – definujte, čeho chcete dosáhnout.
Dohodnout postup – určete, jak dojde ke konečnému rozhodnutí včetně toho, zda bude individuální nebo týmové.
Angažujte ty správné lidi – stakeholderská analýza je pro efektivní rozhodnutí důležitá, a tak si chcete být jistí, že jste se zainteresovanými stranami vše vhodně konzultovali, i když jde o individuální rozhodnutí. Když je na místě skupinový proces, v rozhodovací skupině – zpravidla pět až sedm osob – by měly být zainteresované strany dobře zastoupeny.
Vyslechněte názory – podpořte účastníky, aby se zapojili do diskuzí, debat a analýzy bez strachu, že je skupina zavrhne. Je to jeden z nejlepších způsobů, jak se vyhnout syndromu skupinového myšlení. Pamatujte také, že cílem je učinit nejlepší rozhodnutí za daných okolností, není to hra, kde lidé bojují o přijetí své vlastní varianty.
Dejte pozor, abyste pokládali ty správné otázky – zeptejte se sami sebe, jestli o tohle opravdu jde.
Hned od začátku používejte kreativní nástroje – základem kreativity je myslet z jiné perspektivy. To udělejte hned, když definujete problém, a pokračujte v tom i při vymýšlení možností..
2. krok: Zohlednit všechny alternativy
Tento krok je pro efektivní rozhodování klíčový. Čím více variant zvážíte, tím ucelenější bude vaše konečné rozhodnutí.
Když vymýšlíte možnosti, nutíte se k velké snaze nahlížet na problém z různých úhlů. Pokud zaujmete postoj „musí tu být i jiné řešení”, je pravděpodobnější, že dojdete k nejlepšímu možnému rozhodnutí. Pokud nemáte rozumné alternativy, vlastně ani neděláte žádné rozhodnutí!
Tady je shrnutí některých klíčových nástrojů a technik, které vám a vašemu týmu pomohou rozvíjet dobré možnosti.
Tvorba nápadů
Brainstorming je asi nejznámější metoda tvorby nápadů.
Jiný přístup, obrácený brainstorming, funguje podobně. Jde o to, že účastníky požádáte o nápady, jak dosáhnout opačného výsledku, než jaký chcete, a pak tyto činnosti obrátíte.
Zvažování jiných perspektiv
Nikdy není na škodu přizvat do diskuze osoby zvenčí, nebo pořádat stávající účastníky, aby přijali jiné funkční perspektivy. Organizace vzniklých nápadů do skupin nebo clusterů pomáhá především, když máte velký počet nápadů. Samostatné nápady někdy lze zkombinovat do jedné ucelenější varianty.
3. krok: Prozkoumat možnosti
Když jste spokojení se škálou realistických možností, musíte zhodnotit proveditelnost, rizika a implikace každé varianty. Teď se zaměříme na některé nejznámější a nejefektivnější analytické nástroje.
Riziko
Při rozhodování obvykle existuje jistá úroveň nejistoty, která nevyhnutelně vede k riziku. Když zhodnotíte rizika spojená s každou variantou, můžete určit, jestli je dané riziko přijatelné. Analýza rizik vám pomůže na rizika nahlížet objektivně. Využívá strukturovaný přístup k hodnocení rizik a odhadování pravděpodobnosti, že se něco přihodí – a kolik by stálo se s nimi vypořádat.
Implikace
Dalším způsobem, jak se podívat na své možnosti, je zvažování potenciálních důsledků každé z nich. Analýza dopadů je užitečná technika pro brainstorming „nečekaných” důsledků, které by rozhodnutí mohlo přinést.
Potvrzení
Zjistěte, jestli máte adekvátní zdroje, jestli řešení vede k vašim cílům a jestli je pravděpodobné, že rozhodnutí bude fungovat dlouhodobě.
4. krok: Nejlepší možnost
Když jste své možnosti zhodnotili, dalším krokem je mezi nimi vybrat. Může vám k tomu pomoct třeba matrixová analýza, což nástroj, který pro tento typ ohodnocení, který při rozhodovacím procesu zohledňuje dle důležitosti různorodé faktory. Funguje tak, že vytvoříte matici, ve které pod sebe uvedete všechny možné alternativy. Vodorovně pak vedle seřadíte všechny kritéria, které jsou pro rozhodnutí důležité. Každému faktoru přidělíte dle důležitosti určitou váhu řekněme na škále od 0 (nedůležité) až po 10 (extrémně důležité). Potom už zbývá jen přidělit každé alternativě hodnotu u každého kritéria například od 0 (nesplňuje) do 5 (splňuje na 100%) a vynásobit ho patřičnou vahou a sečíst všechny vážené hodnoty. Nejvyšší součet pak vypadá na nejlepší možnou alternativu. Realita je ale často velmi komplexní (alternativ a faktorů je mnoho a často je všechny předem neznáme) takže se nechá jen velmi obtížně vtěsnat do takto jednoduchého lineárního vzorce. Metodu můžeme ale přesto používat třeba jako podporu intuitivních rozhodnutí.
5. krok: Kontrola
Nakonec je vždy důležité výsledek zkontrolovat zdravým rozumem a otestovat všechny předpoklady a rozhodnutí na to, zda nejsou v rozporu s našimi zkušenostmi. Organizovaný a systematický rozhodovací proces obvykle vede k lepším rozhodnutím. Bez dobře definovaného postupu riskujete rozhodnutí založené na nedostatku informací a analýz. Vaše výsledné rozhodnutí ovlivňuje mnoho proměnných. Ale když své rozhodování postavíte na silných základech, vymyslíte dobré možnosti, důkladně tyto možnosti vyhodnotíte a pak celý rozhodovací proces zkontrolujete, kvalita vašich rozhodnutí se zlepší.