Mentální aspekty golfu – neutrální myšlení

Dále pak často hodnotíme sebe (často ne příliš pozitivně), nastalé situace („mám dnes neskutečnou smůlu”) nebo naše spoluhráče (se kterými se zpravidla srovnáváme). Naše mysl se tedy většinou nachází všude možně, jenom ne teď a tady. Úporně se snažíme kontrolovat věci, které kontrolovat nemůžeme (např. jak nakonec dopadne rána, kterou jsme zahráli).

Jedna z metod jak se zbavit škodlivého tlaku při hře je snažit se uvažovat kompletně neutrálně, bez jakéhokoliv hodnocení a zůstat s naším vědomým myšlením v současnosti. Tento koncept vychází z úvah, že když stejně nemohu změnit minulost, nemá tedy ani smysl se rozčilovat nad zkaženými ranami. Stejně tak mi nepomůže ani pozitivní ani negativní očekávání toho, co bude v budoucnu.

Strach z toho, že ránu zkazím, nebo vidina toho, že dnes budu hrát tolik a tolik, má na náš výkon většinou devastující vliv. Často slyšíme v této souvislosti o tom, že bychom měli mít ke hře pozitivní přístup. Slyšíme doporučenou sebe-mluvu typu „jsem dobrý”, „zvládnu to” a podobné slogany převzaté z akčních filmů.

Karl Morris, mentální coach Greama McDowela, Luise Ooisthuizena, Darrena Clarka a dalších hráčů světového kalibru (www.themindfactor.com) je toho názoru, že se tento přístup může lehce obrátit proti nám. V případě, že se hra nevyvíjí v náš prospěch i přes přeříkávání těchto pozitivních manter, podvědomě této metodě přestaneme věřit.

Morris proto navrhuje neutrální přístup. Nazývá ho „ Let it go and see what happens club” na rozdíl od „Forcast Clubu”. Doporučuje koncentrovat se místo na nejistý výsledek na přípravu před ranou nebo putem a uvědomit si, že je sice možné ale nikdy jisté že, zahraju dobrou ránu, nebo se mi podaří dát put do jamky.

Tréninkem a zodpovědnou přípravou mohu pouze zvýšit pravděpodobnost, že zahraju dobrou ránu. Trénink pouze zužuje gaussovu zvonovou křivku. Nikdy se nestane, že budeme hrát perfektní golf, vždy budeme mít dny, kdy hrajeme pod psa. Je dobré si toto pořád uvědomovat. Špatné rány nás pak nerozhodí ani není důvod se obávat něčeho v budoucnosti.

Tento neutrální přístup ke hře (ale i k životu) by měl zklidnit naší rozdováděnou mysl a umožnit nám lépe se soustředit na to, co právě chceme dělat a „přenechat kontrolu nad míčem moudrosti našeho těla”.