Kognitivně behaviorální model lidského myšlení, rozhodování a chování

v kategorii: blog


Kognitivně behaviorální model lidského myšlení, rozhodování a chování vychází z předpokladu, že kognice ovlivňuje lidské chování a naopak. Pod pojmem kognice si můžeme představit řadu mentálních procesů, pomocí kterých zpracováváme informace.
Do této kategorie tedy patří například:
  • způsob jak vnímáme a interpretujeme určité situace,
  • jak vidíme sami sebe a naše schopnosti,
  • jak vnímáme chování někoho jiného uvažujeme o nějakém problému ale i naše názory a naše pocity nebo emoce, které v některých situacích cítíme.
Velmi často se stává, že naše kognice mohou být iracionální nebo zkreslené a neodpovídají tak realitě.
Příklad: Myslím si že nejsem dostatečně chytrá (ý) (=kognice) a proto odmítnu zajímavé místo (=chování), které je mi nabízeno.Příklady standardních kognitivních „chyb“:
  • Myšlení všechno nebo nic – vidím věci černobíle, pokud někdo není přítel je nepřítel, situace ve které se nacházím je katastrofální, pokud se mi něco nepovede myslím si o sobě že jsem úplný idiot, apod.
  • Zevšeobecňování – jednu (většinou negativní) událost nebo zážitek interpretuji jako referenční model pro všechny podobné události v budoucnosti
  • Mentální filtr – zaměřuji se pouze na negativní zážitky a zkušenosti místo abych viděl situaci jako celek se všemi pozitivy i negativy
  • Předčasné závěry – Něco od někoho chcete – třeba na dovolené vidíte na pláži několik lidí, jak hrají beach volleyball a rádi byste si zahráli také. V hlavě vám ale okamžitě vznikne obava, že kdybyste se jich zeptali, jestli můžete hrát s nimi, s velkou pravděpodobností vás z nějakého důvodu odmítnou. Takže se jich radši ani nezeptáte a volleyball si nezahrajete.
  • Katastrofizace – něco se stane nebo nevyvíjí podle mých očekávání a já si vymyslím katastrofický scénář co se všechno mohlo stát aniž bych k tomu měl nějaké opodstatněné důkazy.
Analyzujte pravidelně své myšlení. Pokud rozpoznáte některou z uvedených chyb, máte na půl vyhráno. Pak už stačí s těmito myšlenkami pracovat. Konfrontujte je s realitou a ptejte se, jak moc racionální tyto myšlenky jsou. Pokud zjistíte, že racionální nejsou, snažte se je přepsat novým, racionálnějším a užitečnějším myšlením. Jak? Přesvědčujte sami sebe. Mluvte k sobě. Argumentujte přitom co možná nejvíc racionálně. Největší efekt má, když při tom použijete tužku a papír. Pomoct vám s tím může i kouč nebo naše manuály ke stažení.