Lehký stres má řadu pozitivních efektů. Určité množství pozitivního stresu, který pociťujeme při řešení náročných úkolů v zaměstnání, ve škole nebo sportu může působit vyloženě kladně („nakopnout nás”) a pomoci nám dosáhnout cíle. Jak by většina z nás dopadla, kdybychom neměli třeba stres ze zkoušek nebo vůbec žádné obavy z budoucnosti. Určitá míra stresu nás dělá vnímavějšími a produktivnějšími.
Z pohledu evoluce je stres reakce našeho organismu na ohrožení (nebo na to, co jako ohrožení vědomě či podvědomě interpretujeme) a nejrůznější typy výzev, které musíme dnes a denně řešit. Pokud mozek něco interpretuje jako hrozbu, vyšle signál do nadledvinek, které začnou vylučovat stresové hormony (hlavně kortizol, noradrenalin a adrenalin). Tyto hormony umožňují tělu krátkodobě výrazně zvýšit svoji aktivitu a připravit ho buď na útěk, nebo na boj. Proto když pociťujeme stres, stoupne nám krevní tlak, začneme rychleji dýchat, zvýší se nám tep a svaly se připraví na vysokou zátěž. Funkce, které nejsou bezprostředně důležité pro přežití, jako je například trávení nebo imunitní systém, sníží svoji aktivitu.
Většina lidí dnes už není konfrontována stresem typu bezprostředního boje o přežití. Naopak ale čelíme dnes celé řadě situací, které interpretujeme jako ohrožení. Těch situací je nekonečně mnoho a každý z nás interpretuje něco jiného jako hrozbu, která u něj vyvolává stres. Takové ty běžné externí stresové faktory jsou ale zpravidla finanční potíže, problémy s kolegy a nadřízenými v zaměstnání, problémy v rodinných vztazích, silniční provoz, hluk, nejistota a mnoho dalších.
Pokud je ale organismus opakovaně a dlouhodobě vystaven situacím, které interpretuje jako hrozby, reaguje tělo často řadou velmi nepříjemných symptomů:
Kognitivní symptomy: strach, přehnaný pesimismus, problémy s koncentrací,problémy s pamětí
Emoční symptomy: vznětlivost, pocit permanentního napětí, pocit ,že se to nedá zvládnout, pocit deprimovanosti
Fyziologické symptomy: bolesti hlavy, zrychlení srdeční činnosti, zvýšená potivost, vyschlo v ústech, chrapot, nechutenství, bolesti zad a řada dalších
Behaviorální symptomy: nerozhodnost, chaotický stav, zhoršená kvalita jakékoliv činnosti, ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání se, zvýšená konzumace alkoholu nebo jiných relaxačních drog
Dlouhodobý stres může vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou kardiovaskulární choroby, deprese, obezita, autoimunitní choroby a řada dalších. Tolerance ke stresu se liší od člověka k člověku a záleží mimo jiné na sociálním zázemí. Pokud máme silné, dobře fungující rodinné zázemí nebo řadu dobrých přátel, je to velmi silný obraný val proti všem možným stresujícím faktorům.
Naopak čím více se cítíme izolovaní nebo osamocení, tím nižší úroveň stresu jsme zpravidla schopni zvládat. Pokud cítíme, že máme možnost ovlivňovat věci kolem nás, jsme schopni zvládat vyšší úroveň stresu, než když se cítíme vydáni okolnostem napospas.
Pozitivní přístup k životu, vidět změny jako součást života, problémy jako výzvy a silný smysl pro humor nás dělá stres rezistentní. Naopak stres na nás má velký vliv, pokud nevíme jak ovládat naše negativní emoce jako je strach, vztek nebo smutek. Správná životospráva, jako je pravidelná tělesná aktivita a správná výživa bez alkoholu, pomáhá lépe snášet stresující situace.
Způsob našeho myšlení silně ovlivňuje úroveň stresu, kterému se vystavujeme. Lidé neustále anticipují, co se stane v budoucnu. Někdy jsou naše odhady správné, velmi často ale ne. Představte si, že máte schůzku s přítelem nebo přítelkyní a on nebo ona nedorazí v danou hodinu na místo schůzky. Nebere telefon. Okamžitě se nám začnou honit hlavou hororové scénáře typu, že se stala nějaká nehoda, nebo že pravděpodobně má někoho jiného a na mne kašle. Přesto, že zpoždění má s největší pravděpodobností úplně banální vysvětlení (například vybitý mobil a zácpa v dopravě), náš mozek začne na plné obrátky vytvářet scénáře, které nás mohou vystavit silnému stresu. Pokud si ale řeknete „no jo, asi ho něco zdrželo, však on už dorazí” a začnete myslet nebo dělat něco jiného, k žádnému stresu nedojde.
Je tedy často rozhodující, jak vzniklou situaci interpretujeme, zda se vystavíme stresu či nikoliv. Většina z nás má tendence k špatné interpretaci takových událostí. Je proto důležité, abychom tyto myšlenky včas analyzovali a správně je pozměnili.
Pokud zjistíme, že naše scénáře jsou většinou mylné, měli bychom si to, když příště zase k něčemu takovému dojde, uvědomit a promlouvat k sobě v duchu „už zase dělám tu chybu a vymýšlím chiméry” a soustředit se na jinou aktivitu, než se situace vysvětlí. To, jestli si vysvětlujeme vzniklé situace v pozitivním nebo negativním světle, má zásadní vliv nejen na to, jak jsme úspěšní v zaměstnání, ve škole nebo v osobním životě, ale i na naše zdraví. Optimisté jsou na tom lépe.
To, že pociťujeme stres je často způsobeno tím, že naše očekávání ohledně toho, jak by se náš život měl vyvíjet, nejsou naplněna. Jsou to tedy naše nerealistická a často také iracionální očekávání, která v nás vyvolávají masivní stres. Očekáváme, že naše zaměstnání bude vždy zajímavé, lidé budou hodní, manželství bude vášnivé, dovolená bude spektakulární. Většinou je ale realita úplně jiná než naše očekávání. Lepší než nerealistické očekávání je neutrální postoj ve smyslu „uvidíme, jak se to vyvine”. Zabráníme tím, že na sebe budeme klást takový tlak, a nevyvoláme stres, pokud se věci nebudou vyvíjet vždy pozitivně.
‘There is nothing either good or bad, but thinking makes it so.’ – William Shakespeare, Hamlet
Stress management neznamená, že bychom nikdy neměli pociťovat strach nebo stres. Znamená to jenom, že ovládáme techniky, které nám pomáhají stres zvládat. Změna našeho postoje k stresujícím problémům nám s tím může pomoct. Když se díváme na problémy sportovně jako na další výzvy, které musíme zvládnout. Důležité je připravit si plán, strategii a procesy na jejich řešení tak, abychom měli pocit, že tu věc máme pod kontrolou. Pocit bezmoci a nemožnost ovlivňovat věci kolem nás je jeden z nejvíc stresujících faktorů.
Shrnutí důležitých technik:
Pozorujte lidi, kteří dobře zvládají stresující situace, a snažte se je kopírovat.
Uvědomte si, že na stresu se může výrazně podílet vaše nerealistické vnímání reality. Snažte se situace analyzovat co možná nejracionálněji a bez zbytečných emocí.
Místo přehnaných očekávání, jak by věci „měly být”, se snažte mít k budoucímu vývoji neutrální postoj ve stylu „uvidíme, jak se to vyvine”.
Snažte se dát vašemu životu smysl a pracujete na tom, aby váš postoj k životu byl co možná nejvíce optimistický.
Pokud čelíte problému, vypracujte si strategii na jeho řešení a akční plán, který budete plnit.
Učte se relaxovat, sportujte, nepřejídejte se, nepijte příliš mnoho alkoholu