COVID19 pandemie přináší vynikající příležitost studovat takzvaná “kognitivní zkreslení”, která často vedou k iracionálnímu rozhodování. Překlad výrazu “cognitive bias” do češtiny mi připadá ne úplně šťastný, protože evokuje jakési náhodné zkreslení, kdežto “bias” ve skutečnosti znamená, že vás to “táhne k jedné straně” tedy, že se v určitých situacích se rozhodujeme systematicky iracionálně.
- Efekt nejasnosti nebo dvojznačnosti (ambiguity effect): Pokud nemáme dostatek informací, rozhodujeme se často ve prospěch “jisté” alternativy než alternativy, kde výsledek by mohl být lepší, ale je spojený s rizikem. Přeloženo do COVID19 jazyku: Jistá alternativa – Když zakážeme volný pohyb obyvatel, infekce se přestane po dobu omezení šířit nebo se šíření zpomalí. Úmrtí se roztáhnou v čase a přestanou nás tak děsit. Náklady této alternativy: Ekonomický propad se všemi jejími negativními následky: klesající příjmy, stoupající nezaměstnanost, nárůst sociálních nerovností, společně s propadem HDP klesající střední délka života. Negativní dopady omezení svobody jsou dobře známy: deprese, snížená imunita, klesající střední délka života. Jistá alternativa tak paradoxně v konečném důsledku, v dlouhém časovém horizontu, může znamenat víc mrtvých. Nejistá alternativa – Necháme infekci projít populací tak, aby si vytvořila protilátky a získala imunitu. Riziko je, že náš zdravotní systém nezvládne množství těžkých případů, počet mrtvých bude koncentrován do krátkého časového úseku se všemi zejména mediálními konsekvencemi (tlak na politiky, aby jednali).
- Efekt substituce (Substitution bias) Pokud musíme učinit rozhodnutí ve složité situaci, které je náročné na výpočet, inklinujeme k tomu, rozhodnout něco jiného, kde se nabízí jednoduchá intuitivní odpověď. Přeloženo do COVID19 jazyku: Orientovat se ve statistikách ohledně COVID19 není jednoduché. Jak vysoká je ve skutečnosti smrtnost (úmrtí na COVID19 děleno počtem nakažených)? Hodnota “úmrtí na COVID19” není jednoduše k dispozici. Na co vlastně člověk umřel, když měl další přidružená onemocnění? Počet nakažených není také k dispozici, protože velké množství nakažených nemá žádné příznaky a proto není testována. Absolutní hodnota smrtnosti, bez srovnání se smrtností ostatních nemocí, nic neříká. Spočítat dopad omezení pohybu, zavírání obchodů, rušení akcí je ještě složitější. Pokud se tedy rozhodujeme zda, a pokud ano v jakém rozsahu, omezit občanské svobody, jedná se o velmi složitou otázku, kterou nelze intuitivně zodpovědět. Pod vlivem mediálně šířeného strachu tak řešíme jiný problém: Za každou cenu chceme zabránit každému úmrtí, tudíž uděláme vše, aby se už neumíralo.
- Heuristika dostupnosti (availability heuristic) Když se rozhodujeme, inklinujeme k tomu, vytvářet si mentální zkratky založené na jednoduše dostupných příbězích a obrazech. Přeloženo do COVID19 jazyku: Pokud v médiích vidíme denně obrázky naskládaných rakví, čteme o počtu úmrtí za předchozí den, začneme automaticky spojovat COVID19 se smrtí i když riziko úmrtí je stejné, podle některých odhadů nižší než u běžné chřipky.
Iracionalit, kterým podléháme, je samozřejmě podstatně víc. Jenom zmíním “Confirmation bias”: udělám si nějaký názor a pak vyhledávám pouze ty informace, které tento názor potvrzují nebo fenomén skupinového rozhodování, kde je pro jednotlivce neskutečně obtížné jít proti proudu převládajícího názoru.