Kognitivní zkreslení a COVID-19

v kategorii: blog


COVID19 pandemie přináší vynikající příležitost studovat takzvaná “kognitivní zkreslení”, která často vedou k iracionálnímu rozhodování. Překlad výrazu “cognitive bias” do češtiny mi připadá ne úplně šťastný, protože evokuje jakési náhodné zkreslení, kdežto “bias” ve skutečnosti znamená, že vás to “táhne k jedné straně” tedy, že se v určitých situacích se rozhodujeme systematicky iracionálně.

  1. Efekt nejasnosti nebo dvojznačnosti (ambiguity effect): Pokud nemáme dostatek informací, rozhodujeme se často ve prospěch “jisté” alternativy než alternativy, kde výsledek by mohl být lepší, ale je spojený s rizikem. Přeloženo do COVID19 jazyku: Jistá alternativa – Když zakážeme volný pohyb obyvatel, infekce se přestane po dobu omezení šířit nebo se šíření zpomalí. Úmrtí se roztáhnou v čase a přestanou nás tak děsit. Náklady této alternativy: Ekonomický propad se všemi jejími negativními následky: klesající příjmy, stoupající nezaměstnanost, nárůst sociálních nerovností, společně s propadem HDP klesající střední délka života. Negativní dopady omezení svobody jsou dobře známy: deprese, snížená imunita, klesající střední délka života. Jistá alternativa tak paradoxně v konečném důsledku, v dlouhém časovém horizontu, může znamenat víc mrtvých. Nejistá alternativa – Necháme infekci projít populací tak, aby si vytvořila protilátky a získala imunitu. Riziko je, že náš zdravotní systém nezvládne množství těžkých případů, počet mrtvých bude koncentrován do krátkého časového úseku se všemi zejména mediálními konsekvencemi (tlak na politiky, aby jednali).
  2. Efekt substituce (Substitution bias) Pokud musíme učinit rozhodnutí ve složité situaci, které je náročné na výpočet, inklinujeme k tomu, rozhodnout něco jiného, kde se nabízí jednoduchá intuitivní odpověď. Přeloženo do COVID19 jazyku: Orientovat se ve statistikách ohledně COVID19 není jednoduché. Jak vysoká je ve skutečnosti smrtnost (úmrtí na COVID19 děleno počtem nakažených)? Hodnota “úmrtí na COVID19” není jednoduše k dispozici. Na co vlastně člověk umřel, když měl další přidružená onemocnění? Počet nakažených není také k dispozici, protože velké množství nakažených nemá žádné příznaky a proto není testována. Absolutní hodnota smrtnosti, bez srovnání se smrtností ostatních nemocí, nic neříká. Spočítat dopad omezení pohybu, zavírání obchodů, rušení akcí je ještě složitější. Pokud se tedy rozhodujeme zda, a pokud ano v jakém rozsahu, omezit občanské svobody, jedná se o velmi složitou otázku, kterou nelze intuitivně zodpovědět. Pod vlivem mediálně šířeného strachu tak řešíme jiný problém: Za každou cenu chceme zabránit každému úmrtí, tudíž uděláme vše, aby se už neumíralo.
  3. Heuristika dostupnosti (availability heuristic) Když se rozhodujeme, inklinujeme k tomu, vytvářet si mentální zkratky založené na jednoduše dostupných příbězích a obrazech. Přeloženo do COVID19 jazyku: Pokud v médiích vidíme denně obrázky naskládaných rakví, čteme o počtu úmrtí za předchozí den, začneme automaticky spojovat COVID19 se smrtí i když riziko úmrtí je stejné, podle některých odhadů nižší než u běžné chřipky.

Iracionalit, kterým podléháme, je samozřejmě podstatně víc. Jenom zmíním “Confirmation bias”: udělám si nějaký názor a pak vyhledávám pouze ty informace, které tento názor potvrzují nebo fenomén skupinového rozhodování, kde je pro jednotlivce neskutečně obtížné jít proti proudu převládajícího názoru.