Autofagie: omlazení organismu na vnitrobuněčné úrovni

Autofagie doslova znamená “sebepojídání” a lze si ho představit jako jakýsi “úklid” v buňce, na který v době nadbytku živin, a tedy i buněčného růstu, nebyl čas. Autofagie reprezentuje jeden ze základních mechanismů buněčné obnovy a je jednou ze zbraní našeho organismu proti opotřebování a stárnutí. Jde v principu o rozklad poškozených, nepotřebných a proto toxicky působících proteinů nebo nefunkčních organel (= buněčné orgány, např. mitochondrie), ale i některých virů. Látky, které při rozkladu vznikají, buňka recykluje a využívá dále k získávání energie. Autofagie probíhá na určité úrovni v organismu permanentně, ale je v útlumu při nadbytku živin a běží naplno ve fázi, kdy má organismus živin nedostatek (hladovění, půst). Autofagie je obvzlášť důležitá v tkáních, kde probíhá pouze minimální buněčná obnova, což je zejména srdeční sval a mozek.