Letos zemřelý americko-izraelský psycholog Daniel Kahneman a jeho kolega Amos Tverský změnili způsob, jakým přemýšlíme o lidském rozhodování. Jejich práce položila základy behaviorální ekonomie –
spojení ekonomie a psychologie. Kahneman a Tversky se potkali v 60. letech na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Ačkoli pocházeli z odlišného prostředí a měli různé povahy, jejich rozdílné přístupy se vzájemně doplňovaly a společně vytvořili průlomovou teorii o lidském rozhodování. Zatímco Tversky, rodilý Izraelec a bývalý vojenský hrdina, byl známý svým optimismem a přímočarostí, Kahneman, který přežil dětství během německé okupace Francie, byl zaměřený na detaily a náchylný k pesimismu.
Jak jejich práce změnila pohled na rozhodování?
Kahneman a Tversky ve svém výzkumu ukázali, že lidé se při rozhodování často odchylují od ideálního ekonomického modelu racionality. Místo toho, aby se vždy rozhodovali logicky a na základě informací, často používají zkratky – tzv. heuristiky. Tyto mentální zkratky jsou sice rychlé a efektivní, ale mohou vést k systematickým chybám v úsudku.
Jedním z jejich nejznámějších objevů je heuristika dostupnosti. Tato zkratka spočívá v tom, že lidé přeceňují pravděpodobnost událostí, které si snadno vybaví. Například média často informují o vraždách, a tak lidé mají tendenci přeceňovat pravděpodobnost vraždy ve srovnání s jinými typy úmrtí, jako jsou nemoci nebo sebevraždy, i když jsou mnohem častější.
Prospektová teorie
Navzdory tomu, že byli každý jiný – Tversky byl známý svou brilantní myslí a sebevědomím, zatímco Kahneman často pochyboval o vlastních nápadech – jejich rozdílné osobnosti vytvářely jedinečný tvůrčí proces. Každý jejich článek byl výsledkem hodin diskusí, kdy spolu neustále debatovali a zpochybňovali své nápady. V období mezi lety 1971 a 1979 publikovali své nejzásadnější práce o rozhodování a úsudku. Prospektová teorie (Prospect Theory), kterou Daniel Kahneman a Amos Tversky vyvinuli v 70. letech, je jedním z jejich nejznámějších přínosů v oblasti psychologie a ekonomie. Tato teorie zpochybňuje tradiční ekonomický model racionálního rozhodování a ukazuje, že lidé při volbě mezi zisky a ztrátami nevnímají hodnotu objektivně. Místo toho přikládají větší váhu potenciálním ztrátám než srovnatelným ziskům, což nazýváme averzí ke ztrátě. Lidé tedy často volí jistý, i když menší zisk, a zároveň se vyhýbají riziku ztráty, i když to může znamenat opomenutí potenciálně většího zisku. Prospektová teorie vysvětluje, proč se lidé rozhodují na základě vnímané hodnoty zisků a ztrát a ne na základě konečné hodnoty výsledku, což má důsledky v mnoha oblastech, od finančních investic po každodenní rozhodování. Tento model změnil způsob, jakým ekonomové a psychologové chápou rozhodování, a stal se klíčovým kamenem behaviorální ekonomie. Tento výzkum se stal základem pro udělení Nobelovy ceny v ekonomii, kterou v roce 2002 získal Kahneman (Tversky zemřel v roce 1996 a Nobelova cena se neuděluje posmrtně).
“Myšlení, rychlé a pomalé”
“Myšlení, rychlé a pomalé” je jednou z nejvlivnějších knih o psychologii rozhodování, kterou napsal Daniel Kahneman. V této knize, která se stala bestsellerem po celém světě, Kahneman shrnuje desítky let svého výzkumu a spolupráce s Amosem Tverskym. Kniha přibližuje dvě odlišné myšlenkové “soustavy,” které ovlivňují naše rozhodování. Systém 1 je rychlý, intuitivní a emocionální – funguje na principu heuristik a mentálních zkratek, které nám umožňují rychle reagovat, ale někdy vedou k chybám. Systém 2 je naopak pomalý, logický a vyžaduje více úsilí, což zajišťuje přesnější výsledky, ale také ho používáme méně často kvůli jeho náročnosti. Kahneman v knize detailně popisuje, jak tyto dvě myšlenkové soustavy ovlivňují naše rozhodování a jaké chyby v úsudku díky tomu děláme. “Myšlení, rychlé a pomalé” nám pomáhá lépe pochopit, proč se někdy rozhodujeme intuitivně a proč tato rozhodnutí mohou být zkreslená, a zároveň nás vede k uvědomění, kdy je třeba použít pomalejší, analytické myšlení.
Dědictví, které zanechali
Práce Kahnemana a Tverskyho ovlivnila nejen psychologii a ekonomii, ale také medicínu, právo, veřejnou politiku a další obory. Jejich výzkum přinesl nový pohled na lidské rozhodování a ukázal, že naše úsudky a volby nejsou vždy dokonalé – často jsou systematicky zkreslené. Díky tomu, že tyto chyby jsou předvídatelné, mohou být využity k vytváření politik a nástrojů, které pomáhají lidem činit lepší rozhodnutí.
“Kahnemanova práce byla pro mne základním impulzem pro tvorbu kurzů mentálního koučinku a stála na počátku vzniku Mindset Academy: Kurz mentálního koučinku | akreditace ICF, MŠMT” Dr. Ivan Černohorský