Nepodceňujte emoce – příběh Phinease P. Gage

Nepodceňujte emoce – příběh Phinease P. Gage

Phinease P. Gage pracoval jako předák při budování železnice v New England, USA. V roce 1848 se budoval úsek, kde bylo nutno odstřelovat výbušninou skálu, aby železnice mohla pokračovat. Postup byl takový, že vyvrtali do skály úzký otvor, nasypali do něj střelný prach, upěchovali asi metrovou železnou tyčí a odpálili pomocí zápalné šňůry.

Výbuch
Cage toho osudného dne nevěnoval pěchování střelného prachu takovou pozornost a pravděpodobně zavadil tyčí o skálu a vzniklé zajiskření odpálilo nálož. Skála zůstala celá a železná tyč vylétla jako projektil z otvoru vysoko do vzduchu. Bohužel tyč na této cestě prolétla Cageovi přední částí hlavy tak nešťastně, že vnikla pod bradou a vyšla nahoře v přední části lebky. Ukázalo se ale, že přes částečné poškození přední části obou mozkových laloků Cage nehodu přežil. Mohl se hýbat, normálně mluvil, pouze ztratil zrak na levém oku. Během dvou měsíců se zotavil natolik, že mohl opět nastoupit do zaměstnání.

Změna osobnosti
Brzy se ale ukázalo, že Cage byl sice po fyzické stránce úplně v pořádku, ale že jeho osobnost a hlavně jeho charakter prošly radikálními změnami. Dle dobových záznamů se z uznávané osobnosti stal asociál, který byl sprostý ke svému okolí, nesnášenlivý, tvrdohlavž,  ale hlavně nebyl schopen efektivně plánovat a chovat se podle sociálních zvyklostí. Nejvíce zasažená byla ale jeho schopnost rozhodovat se tak, aby to pro něj bylo dlouhodobě výhodné, dělal systematicky jedno špatné rozhodnutí za druhým.

Zcela chybějící emoce
Antonio Damasio, americký profesor neurologie, na základě výzkumu pacientů s poškozením mozku ve stejných místech jako u Cage zjistil, že tito lidé vykazují sice excelentní výsledky v inteligenčních testech, ale zcela postrádají emoce. Právě chybějící emoce podle něj vedou k tomu, že mají obrovské potíže se vůbec k něčemu rozhodnout a navíc se většinou rozhodnou ke svému neprospěchu. Vyvozuje z toho, že k tomu, abychom byli schopni se v sociálním kontextu efektivně rozhodovat je zapotřebí fungující emoční aparát.

Pro ty, které to zajímá hlouběji, doporučuji přečíst: Descartes´Error, Antonio Damasio

Těším se na vaše komentáře.

Ivan Černohorský