V rámci transakčního koučování se většinou soustředíme pouze na oblast viditelného, na venek se manifestujícího chování. Pokud ale nezměníme hlubší vrstvy našeho “já” (viz Core Self), je zde reálné nebezpečí, že jakákoliv změna chování, kterou chceme udělat, nebude mít trvalý charakter a my se vrátíme zpět k našim starým návykům. Příčina je, že změna je pouze povrchní a nezměnili jsme systém pravidel, které za naším chováním stojí. Základem tohoto přístupu je tedy poznání, že změny v oblasti našeho “Core Self”, hluboce ovlivňují rozhodnutí, která děláme.
Příklad transakčního koučinku
1. Fáze: Definice cíle
Představte si, že za vámi někdo přijde, že by chtěl zhubnout 20 kg.
2. Fáze: Situační povědomí
Necháte si vysvětlit jeho stravovací a pohybový režim. Ptáte se na škodlivé návyky jako třeba brambůrky u televize, CocaCola k obědu, nadměrnou spotřebu alkoholu a jídlo pozdě večer. Snažíte se společně identifikovat spouštěče, které startují škodlivou rutinu a kde klient ztrácí kontrolu nad svojí vůlí.
3. Fáze: Strategie a akční plán
Následně společně vypracujete strategii, jak nastavit jídelníček, dobu, kdy jíst a kdy ne, jak se vyhnout spouštěčům a jak nahradit škodlivou rutinu zdravějšími návyky, resp. jak zařadit do denního programu nějakou pohybovou aktivitu.
4. Fáze: Implementace a akce
S klientem se dohodnete, že to vše začně hned zkoušet
5. Fáze: Review a úprava plánu
Za čtrnáct dní se znovu uvidíte, klient vám vylíčí jak vše probíhalo, s čím nejvíc zápasil a společně vyhodnotíte, jak vaše společná strategie fungovala. Zjistíte, že se něco dařilo, za což si klient zaslouží uznání, ale něco vyhovovalo méně a něco vůbec. Místo celeru tedy zařadíte mrkev, místo běhu jízdu na kole a domluvíte se na 5 datlích denně, jako náhradu za odpolední dezert.
Tímto způsobem to může probíhat několik měsíců a je pravděpodobné, že se vašemu klientovi po nějaké době skutečně podaří výrazně zhubnout.
Takto vypadá postup při transakčním typu koučování. Soustředíte se na přípravu a exekuci strategie, která by měla vést k cíli, implementaci akčních kroků a jejich následnou kontinuální úpravu, tak aby strategie klientovi maximálně vyhovovala. Tento postup je funkční, ale má i svá úskalí. Transakční koučink probíhá za účelem dosažení jasných cílů. Cíle jsou klientem definovány a kouč s ním pracuje na vývoji technik, strategií a řešení pro přesun z bodu A do bodu B.
Transformativní koučink
Transakční koučink se pohybuje na úrovni “našeho chování” a neponořuje se do hlubších otázek typu, jako “proč děláme to, co děláme” a “kdo jsme”.
Lze to dobře znázornit na tzv. ledovcovém modelu, kde část ledovce nad vodou znázorňuje oblast chování a část pod vodou naši identitu (Core Self), ze které se veškeré viditelné chování odvíjí:
Oblast “CHOVÁNÍ”
- moje chování (jak se manifestuje navenek)
- mé činy
- mé návyky
- moje rozhodnutí
Oblast “CORE SELF” (ve smyslu “můj systém pravidel pro život”)
- předchází tomu, jak se chovám
- myšlenkové stereotypy
- předsudky a předpoklady o mně a ostatním světě
- individuální hodnoty
- pohled na svět, co je správné a co ne (morálka, filozofie)
Transformativní koučování se noří hluboko do psychiky jednotlivce a zaměřuje se spíš na základní otázky existence a “smyslu bytí“ a to jakým člověkem se klient touží stát … Základní transformativní otázka tedy je, “Kým se chceš stát?”
Záměrem vztahu kouč-klient v rámci transformativního koučovacího přístupu je proto naučit se a podnikat kroky k těm věcem, které jsou nezbytné k sebeaktualizaci. Hnací otázkou transformativního přístupu je: „Kým se musím stát, aby se mé cíle nebo sny staly realitou?“
Dezorientující dilema
Transformace často začíná tzv. dezorientujícím/matoucím dilematem – životní krizí nebo jinou významnou životní změnou, ať už dobrovolnou nebo nedobrovolnou. Zřejmým příkladem může být třeba rozvod, bankrot, těžká nemoc, nehody, smrt milovaného člověka nebo vnější události, jako jsou ekonomická krize, přírodní katastrofy, pandemie nebo jiné události. Za dezorientující dilemata lze považovat také dosažení věku 50 let nebo 60 let, nějaký silný sen nebo dosažení bodu zlomu v úrovni stresu v práci.
S transformativním koučováním je spojeno riziko. Klienti musí být ochotni riskovat, že odhalí myšlenkové a emocionální vzorce, které je udržují ve starém způsobu bytí.
Možný postup při transformativním koučování:
Fáze 1 – Budování vztahu a naslouchání
- Vytváření bezpečného místa a budování důvěry
- Umožnit koučovanému vyprávět svůj příběh
- Nalezení dezorientujícího dilematu koučovaného
Fáze 2 – Kritická reflexe
- Koučovaný slyší svůj vlastní příběh
- Kritická reflexe a pochopení svého příběhu
- Identifikace mentálních stereotypů, nastavených pravidel a předpokladů
Fáze 3 – Vytváření smyslu z příběhu
- Analýza problematických, sebelimitujících a škodlivých přesvědčení, zkoumání alternativních perspektiv.
- Vytváření jasnějšího obrazu
Fáze 4 – Práce s významem
- Přerámování, nová perspektiva, dovednosti rozvíjející novou perspektivu.
- Zkoumání možností pro nové role, vztahy a akce.
- Plánování postupu.
- Získání znalostí a dovedností pro realizaci vlastních plánů.
- Zkoušení nových rolí.
- Implementace a hodnocení
Fáze 5 – Integrace
- Nový příběh koučovaného byl přijat a začleněn do jeho pohledu na svět.
- Budování kompetencí a sebevědomí v nových rolích a vztazích.
- Opětovné začlenění do života na základě nové perspektivy.
Další posilující faktory:
- Uvědomění si vlastních hodnot a z nich odvozovat své cíle
- Uvědomění si a rozvíjení svých silných stránek
- Uvědomění si své vnitřní motivace
Při transformativním koučinku dochází často k velmi výrazným změnám v oblasti životního stylu ale i kariéry nebo vztahů.