Co mají stres a koblihy společného: Pádné důvody, proč se nestresovat

v kategoriích: blog, Zdraví



V posledních letech se zajímám mimo jiné o to, jak si udržet fyzickou i mentální výkonnost a optimální tělesnou hmotnost i v průběhu stárnutí a jak zůstat pokud možno dlouho fit. Začal jsem se zabývat metabolismem a dostal se až na úroveň fungování mitochondrií a jejich zásadní roli pro zdraví každého organismu (o tom, co dělat, aby naše mitochondrie zůstaly zdravé a proč je to důležité pro naše zdraví, sportovní výkonnost i proces stárnutí, napíšu příště).

Low Carb nestačí

To, co jsem se dozvěděl, mě vedlo to k tomu, že jsem radikálně změnil životní styl a jídelníček tak, abych pokudmožno omezil divoké výkyvy glukózy v krvi (více o dietě a o tom, jaký to mělo dopad na mojí tělesnou váhu a sportovní výkonnost si můžete přečíst zde).

Časem jsem ale zjistil, že nestačí pouze změnit jídelníček. Chronický stres může mít na metabolismus větší efekt, než je složení stravy. Stres je důležitý mechanismus našeho těla, jak reagovat na jakékoliv bezprostřední ohrožení (fyzické nebo sociální), zranění nebo nemoc. Akutní stres by nám měl pomoci dostat se ze složité situace.

Stres, hladina krevního cukru a inzulin

Stres má ale zároveň dopad na metabolismus a pokud trvá dlouho, podepíše se to na našem fyzickém zdraví. Příprava organismu na situace typu “uteč nebo bojuj” vede k nárůstu hladiny krevního cukru a následně i hladiny inzulinu a to je přesně to, čemu chci mojí nízkosacharidovou dietou zabránit.

Ve stresových situacích začne náš organismus v játrech syntetizovat glukózu z glykogenu, ale i z proteinů a tuků. Dlouhodobý stres má tedy podobné účinky, jako kdyby jste se permanentně cpali sladkostmi, se všemi následnými negativními dopady. Ukazuje se, že dlouhodobý stres snižuje senzitivitu organismu na inzulin (naše tělo potřebuje stále víc inzulinu, aby dosáhlo stejného efektu). Inzulin reguluje hladinu krevního cukru, ale má řadu dalších efektů, zejména působí anabolicky, jako pro-růstový hormon a to jak na tvorbu tukové tak i svalové tkáně. Takže pokud se snažíte zhubnout, trvale zvýšená hladina inzulinu v krvi vám v tom bude bránit.

Stres, hyperinzulinemie a rakovina

Hyperinzulinemie (přemíra inzulinu v krvi) má řadu negativních efektů. Kromě toho, že působí prozánětlivě a zvyšuje riziko, že onemocníte nějakou civilizační chorobu, mne nejvíc zaujal vztah mezi hyperinzulinemií a výskytem rakoviny u neobézních jedinců. Podle této 11 let trvající studie na 6.718 neobézních účastnících byla u těch s hyperinzulinemií úmrtnost na rakovinu cca. dvojnásobná.

To, že rakovinové buňky potřebují k růstu zejména cukr, se ví už sto let (viz Warburgův efekt zde).  Kromě toho ale rakovinné buňky obsahují v některých případech až 6tinásobek inzulinových receptorů a jejich růst je závislý na přísunu inzulinu viz zde. Dlouho se ví také o tom, že inzulin podporuje syntézu a bioaktivitu IGF1 (inzulinu podobný růstový faktor 1), jehož zvýšená hladina je dlouhodobě spojována s výskytem rakoviny. 

Nestačí tedy pouze omezovat příjem cukru ve stravě, ale i zvládání stresu má zásadní vliv na to, jestli a jak dlouho si uchováme zdraví. Co pro management stresu můžete dělat, si můžete přečíst zde.



DIÁŘ PRO RADIKÁLNÍ ZMĚNU ŽIVOTNÍHO STYLU52týdenní program pro změnu životního stylu a snížení biologického věku | 450,- Kč včetně poštovného